HLAVNI SLIDER DIASPORA
Fred Malek: Pomáhal Bushovi i McCainovi
Fred Malek vyrostl v české komunitě na předměstí amerického Chicaga. Je úspěšným byznysmenem, byl poradcem George Bushe staršího a od roku 2002 je předsedou organizace Američtí přátelé České republiky, která prosazuje české zájmy v USA a rozvoj česko-amerických vztahů. Z rukou bývalé ministryně zahraničí Madeleine Albrightové nyní dostal Cenu Václava Havla za rozvoj občanské společnosti.
Většina lidí si v životě vystačí s jednou kariérou. Někteří zkusí dvě, když například přestoupí z byznysu do politiky. A pak jsou lidé jako Fred Malek, jejichž životní, profesní a zájmové portfolio vydá na tlustý šanon.
"Měl jsem štěstí, že jsem dostal příležitost jít k přijímacímu pohovoru na West Point," vzpomíná dnes jednaosmdesátiletý Fred Malek, který se narodil a vyrostl v české komunitě v Berwynu na západním okraji Chicaga. Mluví o době, kdy se po střední škole rozhodoval, kam dál.
Boris Navrátil: Foglarův skaut, pro nějž v USA sepsali zákon
Borisi Navrátilovi přezdívali skauti Cyklon. To pro jeho živelnost a schopnost být všude a vše zařídit. Díky těmto vlastnostem a skautské výchově se dokázal pouštět do neuvěřitelných dobrodružství a vyřešit nemožné. Prošla mu bláznivá emigrace na nafukovacím člunu i dohadování s imigračními úředníky v USA. Místo aby ho vyhostili, přijal americký Kongres výjimečný zákon - "Boris Navratil Relief Act". Navrátilův příběh je šestým pokračováním seriálu Čeští skauti v USA.
Boris Navrátil se narodil v roce 1927 v Praze do rodiny zahraničního diplomata. Jeho o čtyři roky starším bratrem byl Jiří Navrátil, jenž zemřel loni ve věku 94 let, v 90. letech byl starostou a až do své smrti místostarostou Junáka - českého skauta.Boris začal chodit do školy v německém Stuttgartu, kde otec působil jako československý konzul. Uměl proto od dětství stejně dobře česky jako německy.
Eliška Krausová: Když jsem nemohla přijet, stýskalo se mi skoro po všem
Když v červnu roku 1968 odjížděla devatenáctiletá Eliška Krausová na studijní postgraduální pobyt do kolumbijské Bogoty, ani ve snu ji nenapadlo, že se tato jihoamerická země stane jejím novým domovem. Krátce nato bylo Československo obsazeno vojsky Varšavské smlouvy.Eliška Krausová se odmítla vrátit do země, načež jí bylo odejmuto československé občanství a s rodinou se opět shledala až po dlouhých deseti letech. V roce 2009 se stala s několika přáteli zakladatelkou asociace česko-kolumbijského přátelství ASOČHECA. Ta po zrušení Velvyslanectví České republiky v Bogotě sehrála významnou roli na poli česko-kolumbijských vztahů. O možnosti založit vládou podporovaný spolek se dozvěděla na poslední chvíli. Impulz byl dvojí.
Josef Svoboda: V Arktidě ticho až bolí
Emeritní profesor Josef Svoboda žije v Kanadě a je mezinárodně uznávaným odborníkem v oboru polární botanika a ekologie. V Česku převzal cenu Neuron za přínos světové vědě. Jeho život, který shrnul v knize Tři reinkarnace, by vydal na více románů. Mládí strávil v komunistických kriminálech, pak se stal krmičem v zoo. V roce 1968 emigroval do Kanady, kde ve svých 40 letech studoval. Osud ho zavál do Arktidy, kde bádal 30 let. Jak uvedl v rozhovoru s Martinou Kociánovou, do vězení se dostal jako devatenáctiletý student.„Byl jsem zavřený ve studentské skupině. Když se mě soudce ptal, jestli se cítím vinen, tak jsem přiznal, co jsem udělal, ale řekl jsem, že se necítím vinen, protože jsem si myslel, že dělám dobrou věc pro národ. To se mohl zjevit. Šli se poradit, a dali mi o 4 roky víc, než plánovali“.
Otto Ulč: Exil mne ohromně obohatil!
Jaké byly v 50. letech začátky uprchlíka z komunistického Československa v New Yorku? A jaké byly kompromisy, které musel dělat i v Americe? Co exil člověku dává a co mu naopak vezme? Na tyto otázky odpovídá spisovatel, publicista a bývalý profesor Newyorské univerzity v Binghamtonu Otto Ulč.
Kdy jste se v Americe začal cítit jako doma?
"Na to bych si ani netroufl odpovědět. Asi až po pěti letech. Aspoň trošku. Pak jsem si začal uvědomovat výhody, které jsem tam získal. Těch prvních pár roků na Kolumbijské univerzitě byla pro mne ale těžká doba! Já neměl stipendium, poněvadž jsem nebyl americký student.
Karel Raška: Pro schopné lidi není hranic
Česká věda se hlavně v přírodních vědách a v medicíně stále potýká s odlivem mozků do Spojených států a dalších západních zemí. Mladé vědce i čerstvé absolventy vysokých škol a univerzit tam lákají nejen daleko lepší platové podmínky, ale i větší nezávislost vědecké práce a mnohem vyšší konkurenceschopnost odborných týmů. Co by měl český stát těmto často špičkovým vědcům nabídnout, aby byli ochotni vrátit se a pracovat v Česku? Na to jsme se zeptali česko-amerického lékaře a bývalého prezidenta Společnosti pro vědy a umění v USA prof. Karla Rašky.
Pavlína Koubská: Vždy jsem toužila moci nějak propojit dvě země, které jsou pro mě neoddělitelné.
Pavlína Koubská, absolventka ENA, úřednice francouzského ministerstva financí; v současné době působí jako výměnný úředník na Úřadu vlády ČR. Místopředsedkyně Spolku bývalých absolventů ENA. Žije v Paříži a v Praze.
Ondřej Svoboda: Pomáhám českým společnostem na francouzský trh a tím naplňuji svoji dvojí kulturu
Ondřej Svoboda se společníkem z České republiky založili projekt French Commerce, jehož cílem je doprovázet české společnosti a podnikatele při rozvoji jejich činností na francouzském trhu. Od roku 2017 je také spolupořadatel startupové akce v Paříži Startup Safari a zároveň spolupracuje na projektu Le Rucher Créatif, v jehož rámci otevřel v září 2017 ve městě Troyes první prostor určený otevřené inovaci, coworkingu a podpoře místních podnikatelů. Cestovatel a filantrop, jeho vášní je propojovat inovativní lidi po celém světě a učit se nové věci.
